Prolog a)

6. dubna 2015 v 18:05 | Monn |  Meče, růže, krev
Haj pípl,
rozhodla jsem se psát román, takže tady je prolog:

Sedím ve svém pokoji se sluchátky na uších, na nohou své oblíbené papuče s králíčky a bílou mini noční košilku s černou krajkou a fialovými puntíky. Světle růžové vlasy mám stažené do obřího drdolu a ofinka je upevněna čelenkou. Kávově hnědý koberec mě lechtá do chodidel svými mega dlouhými chloupky. Při poslouchání Rihanniny písničky Stay mě z přemýšlení vytrhne má kočka Dylancy. Přistála mi na klíně, stočila se do klubíčka a začala spokojeně příst. Hlavu mi položila na stehno a vzápětí jsem ucítila šimrání jejích smetanových fousků na nahé kůži. Čumáček mě příjemně studil a drápky se zaryla do mé noční košile. Když píseň dozněla, přestala jsem kývat hlavou do rytmu, sundala sluchátka a vypnula iPhone.
"Taky nemůžeš spát?" zeptala jsem se s lehkým úsměvem na rtech svého kočičího miláčka, načež Dylancy trochu zesílila své vrnění.

Pousmála jsem se ještě víc. "Beru to jako ano," zašeptala jsem a políbila ji na překrásný kožíšek a málem usnula spolu s ní, když vtom mě napadlo: Kdo by si pomyslel, že podlaha bude tak pohodlná? Vždyť je skoro pohodlnější než nějaká postel… Pak jsem si představila podlahu, na které jsou místo prken přibité matrace, a tentokrát jsem usnula už opravdu tvrdě.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama